Zlatiborský okruh (Zlatibor)
Zlatiborský okruh (, cyrilicí Златиборски округ) je administrativní jednotka v Srbsku. S rozlohou 6 140 km² je největším srbským okruhem. Je jedním z osmi okruhů statistického regionu Šumadija a Západní Srbsko. Na západě sousedí s Bosnou a Hercegovinou (konkrétně Republikou srbskou), na jihozápadě s Černou Horou (konkrétně opštinami Bijelo Polje a Pljevlja), na severu s Mačvanským a Kolubarským okruhem, na východě s Moravickým okruhem a na jihovýchodě s Rašským okruhem. Byl pojmenován podle pohoří Zlatibor, které se ve středu okruhu rozkládá.
V roce 2011 zde žilo 286 549 obyvatel. Rozloha okruhu je 6 140 km². Správním střediskem a největším městem Zlatiborského okruhu je Užice, která je zároveň čtrnáctým největším srbským městem.
Zlatiborský okruh je hornatý a po téměř celém jeho jižním území se rozprostírá pohoří Zlatibor. Nejvyšším vrcholem je Katunić (1 733 m). Nejvýznamnějšími řekami jsou Lim, Rzav a Západní Morava. Nacházejí se zde jezera Zaovine, Perućac, Zlatarské jezero a Sjenické jezero.
V roce 2011 zde žilo 286 549 obyvatel. Rozloha okruhu je 6 140 km². Správním střediskem a největším městem Zlatiborského okruhu je Užice, která je zároveň čtrnáctým největším srbským městem.
Zlatiborský okruh je hornatý a po téměř celém jeho jižním území se rozprostírá pohoří Zlatibor. Nejvyšším vrcholem je Katunić (1 733 m). Nejvýznamnějšími řekami jsou Lim, Rzav a Západní Morava. Nacházejí se zde jezera Zaovine, Perućac, Zlatarské jezero a Sjenické jezero.
Mapa - Zlatiborský okruh (Zlatibor)
Mapa
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka |
Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RSD | Srbský dinár (Serbian dinar) | дин or din. | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |